Prosinec 2018
Po Út St Čt So Ne
     0102
03040506070809
10111213141516
17181920212223
24252627282930
31      

Rosa Coeli

               Hmi                                       A

            Na celém světě není tolik ticha,

                               G            F#mi                    Hmi

            jako když sněží v Dolních Kounicích.

                                                              A

            A probořenou střechou katedrály

                             G           F#mi Hmi

            snáší se k zemi bílý sníh.

 

              G                                        A

            Slavík tam zpívá v létě celou noc

                   F#mi                                   Hmi

            a němá Luna na cimbálek hrá,

              Emi                                               A

            stříbrný nástroj, který nemá strun

                                   G              F#mi                 Hmi

            pod volným nebem v troskách kláštera.

 

            Ty holé zdi tu stojí po staletí,

            kde byla dlažba dávno roste pýr.

            Z přadena touhy panna odmotává

            a nad hlavou jí létá netopýr.

 

            Když odmotala všechnu hebkou přízi,

            složila ruce v klín a tajila dech.

            Na nebi zvolna zhasínají hvězdy

            a netopýr jí usnul ve vlasech.

 

            A co jsou staletí a co je vlastně věčnost,

            než vesmíru opuštěný kout.

            Ve studni času utopil se okov

            na dno té studny nelze dohlédnout.

 

 

Design by NIKAS  •  Počet zobrazení: 781640  •  Aktualizováno: 06.12. 2018 14:05:30

Login: Heslo: